Light for wellbeing. Jak nás ovlivňuje světlo?

Wellbeing je v poslední době velmi skloňovaným pojmem. Čím víc se svět okolo zdá být v nepořádku, tím víc ho řešíme. Zdá se to jako paradox, jde ale spíš o přirozený důsledek.

Mezi hlavní témata v souvislosti s wellbeingem patří budování vztahů a vyvážení osobního a pracovního života, tedy work-life balance.
Stále častěji se wellbeing uplatňuje i v architektuře a designu. Ve spojení s těmito obory pak vznikají stavby, prostředí a díla, která podporují pocity štěstí a spokojenosti.

Budiž dobré světlo

V ČR existuje zvláštní druh certifikace WELL (WELL Building Standard) posuzující kvalitu vnitřního prostředí podle 7 kritérií.

Vzduch
Sem patří nejen kontrola kvality vnitřního ovzduší, ale také eliminace znečištění venkovního vzduchu při provozu a výstavbě budovy.

Voda
Hodnotí se dostupnost kvalitní vody i systém jejího čištění.

Výživa
Toto kritérium je velmi zajímavé, hodnotí se totiž dostupnost a podpora zdravého stravování přímo v budově i nabídka jídel pro lidi s alergiemi.

Fitness
Kritérium sleduje zvýšení fyzické aktivity i jejich podpora, ať už skrze finanční příspěvek nebo tělocvičny a fitness centra v budově.

Komfort
Pod tímto kritériem se skrývá ergonomický nábytek, tepelný i akustický komfort a vytvoření uklidňujícího prostředí.

Mysl
Jde o podporu mentálního i emocionálního zdraví skrze design, vzdělávání zaměstnanců v oblasti wellbeingu, dobročinnost, využití zeleně, přírodních prvků a umění, placené volno pro ošetřování členů rodiny nebo třeba úhradu zdravotního pojištění pro zaměstnance a jejich blízké příbuzné.

SVĚTLO
V případě světla mluvíme jak o využití světla přirozeného a přítomnost dostatku oken, tak o designování specifických světelných systémů.

Světlo umí navodit tu správnou atmosféru, pocit bezpečí, radosti. Dokáže budovat intimitu, vytvořit dramatický efekt i romantický moment. Světlo mimo jiné aktivuje a podporuje kreativitu. Jsou ale případy, kdy světlo ruší a může i stresovat.

Co člověk, to (bio)rytmus

Všechny organismy na planetě Zemi, včetně toho lidského, reagují na světlo. Lidská aktivita a celý rytmus se opakuje ve 24hodinových cyklu, tzv. cirkadiánním rytmu, který je jedním z biorytmů.

Každý člověk potřebuje v jiné denní době a dokonce i životní fázi různý druh světla. Proto existují světelné systémy, jejichž intenzita a teplota chromatičnosti se mění v závislosti na denních biorytmech člověka.

Teplota světla (označovaná také jako teplota chromatičnosti) by s ohledem na biorytmy měla být co nejpřirozenější slunečnímu záření. Proto se designéři vyvarovávají použití studeného světla a volí raději teplejší.

Teplotu světla výrazně ovlivňuje barva. Mezi teplé barvy patří odstíny žluté, oranžové, červené a hnědé. Některé z nich dokáží zvýšit pocitovou teplotu člověka až o 2 stupně. Naopak odstíny bílé až do modra působí studeně a mohou vyvolávat pocit zkroušenosti a únavy.

Jak se teplota světla měří

Měrnou jednotkou pro teplotu světla je Kelvin (K). Zajímavé je, že čím méně Kelvinů daná barva světla měří, tím je přirozenější.

Například světlo svíčky má kolem 1 900 K, východ a západ slunce 2 700 K a zatažená obloha až 7 500 K. Umělé světlo z žárovek se pohybuje v rozmezí 2 700 – 6 500 K.

Wellbeingová skládačka

Světlo je důležitým dílkem ve skládačce osobního blaha. Když vám ale v životě chybí celková rovnováha, světlo na konci tunelu vás nespasí. Jen správný mix důležitých aspektů, jakými jsou vztahy, zdraví, finance a smysl bytí, vám pomůžou udržet balanc a zazářit.